Jak na zavařování ovoce, abyste si v zimě pochutnali
Úroda sezónního ovoce je občas tak velká, že se nestačí pojíst. A v zimě zbytečně vybíráte v supermarketech ovoce dovážené z druhého konce světa. Proč si tedy přebytky ze zahrádky, z lesa nebo koupené u českých farmářů nezavařit a neuchovat chuť léta i na zimu?
Jak připravit třešně, jablka, jahody a další ovoce na zavařování
Každé ovoce je třeba na zavařování připravit trošku jinak. Samozřejmostí u každého je ale odstranění stopek, shnilých, plesnivých nebo rozmačkaných kousků a nezralých plodů. Poté ovoce omyjte a nechte na cedníku okapat. Některé plody je třeba před ukládáním do zavařovacích sklenic ještě upravit:
Třešně zavařujte celé i s peckou, švestky a meruňky rovněž, nebo je vypeckujte a zavařujete je půlené, broskve výhradně půlené bez pecky, jablka (podzimní i letní) a hrušky ukládejte do zavařovaček rozkrájené na kousky s vykrájenými jádřinci, u jahod, borůvek, brusinek, rybízu, angreštu a dalšího drobného ovoce stačí odstranit stopky.
Při plnění sklenic ovoce nemačkejte, pouze je opatrně setřepejte, aby se samy vyplnily větší mezery. Zavařovačky by měly být čisté a s funkčními uzávěry. Ideálně vyvařené. Ve sklenici by po naplnění měly být zhruba dvě třetiny ovoce k jedné třetině láku. Základem zavařovacího nálevu je voda a cukr.
Měkčí ovoce můžete přímo povařit zhruba pět minut v nálevu a pak naběračkou přendat do zavařovaček, doplnit lákem, zavíčkovat a sklenice pak na vychladnutí otočit dnem vzhůru. Krátké povaření zabrání tomu, aby se ovoce rozvařilo, ale zároveň je dostatečně připraví k zakonzervování. Klasickým způsobem potom je zalití ovoce po setřepání nálevem. V obou případech platí, že by tekutina ve sklenici měla dosahovat zhruba centimetr pod okraj.
Tip z Rendlíku
Kromě toho, že jsou zavařeniny výborné na chuť, také ve sklenicích dobře vypadají. Pohrajte si proto s jejich dozdobením. Vyzkoušejte ozdobné zavařovací sklenice nebo dekorační nálepky na zavařovačky. Nálepky mají i praktickou výhodu. Popíšete na ně, co je obsahem sklenice a v jakém roce byla zavařena. Domácím kompotům to pak bude slušet ve špajzu na poličce nebo je můžete využít jako dárek.Zavíčkovávání zavařovaček je část přípravy zavařenin, u níž byste měli být obzvlášť pečliví. Důležité totiž je, aby se pod víčkem nedostával do sklenice vzduch, jinak se totiž ovoce zkazilo. Uzavřené sklenice (pokud jste je neplnili již rozvařeným ovocem) vložte do zavařovacího hrnce, zalijte vodou, nastavte teplotu, délku a nechte sterilovat. Na nejvyšší teplotu (95 °C) zavařujte po dobu cca 10 minut brusinky, ostatnímu ovoci nastavte 85 °C a ve sklenicích o objemu 0,4 l zavařujte: angrešt, borůvky, jablka, jahody, maliny, švestky 15 minut; broskve, hrušky, třešně, višně 20 minut a meruňky 25 minut. Pokud jste ovoce naplnili do větších sklenic o objemu 0,7 l, čas zavařování o pět až deset minut prodlužte.
A co takhle vyzkoušet ovocnou kombinaci? Nebaví vás chuť jednoho ovoce a chcete vyzkoušet ovocný mix? Pochutnáte si třeba na kombinaci ananasu s dýní, rybízu s ostružinami nebo jahod s třešněmi. Do jablečného kompotu zase můžete přidat hrušky a pro výraznější chuť proložit kousky ovoce hřebíčkem a skořicí. Zavařené švestky budou výborné s rozinkami a troškou rumu.